HOPMAN TRIATLON - sprint, konaný na Nechranické přehradě patří k mým oblíbeným.
V podstatě nenáročné tratě na profil, ze závodu dělají opravdovou rychlovku a člověk musí jít naplno od začátku do konce.
Na flek přijedeme v pátek večer, chči.e jako blázen, ale stavíme stany. Jdeme si dát místní pifko a večeřím pizzu.
Spánek nám narušuje pouze párty time návštěvníků z Dojčlandu, pařej do půl druhé a tak spánku před závodem moc není. To je hold úděl, pokud chrníš v kempu!
Sobotní ráno vstávačka kolem 6:30, postavit zázemí pro KOME klub a mé svěřence! Postavit prodejní stan a Barča ihned začíná vybalovat veškerej prodejní materiál - hej ta holka je nejlepší na světě! Nejen že se stará o mě, rodinu a chod domácnosti a KOME, ale taky perfektně zvládá zbytek věcí, který jí přenechávám na hrbu - děkuji pusino, jsi nelepší .
Mě už na místo přijíždí první svěřenci a moc rád je vidím, kecáme a probíráme strašně důležitý věci ohledně závodu.
Samozřejmě si neodpustím napomenout Michala Havlíčka, že tam chodí jako plavčík nalehko a ať si vezme dlouhý hadry, aby neztrácel teplo, je mi to prd platný, von je to kluk už staršího data výroby a má svojí hlavu, ale byl v rozpacích, né že ne :D ....
Před startem se motivujeme se svěřenci a hlavní pozornost si odnáší Adam Hendrych, máme cíl, velkej cíl, cíl cílů... Porazit Lukýna Hamatu, střelce z KV kraje a je to pro nás určitá meta ve výkonnosti!
Jdeme na to...
START: plafba v teplý vodě, nechávám omladinu plavat vpřed, do depa jdu se ztrátou krásných dvou minut na Adama a začínám se modlit, abych naplnil své cíle... Dojet Adama a potáhnout ho na kole vpřed...
Adama dojíždím po cca 8 kilometrech, vyndanej jak necky z kouta. Ale jedeme!
Cyklistika je tu klasicky, půlka do mírného stoupání - proti větru a pak klesání. Průměr si hlídám na krásných 38km/h a díky dvou borcům si dotahujeme druhej balík čela závodu. Borci odpadaj a já se snažím vést nově dojetej balík. Je to tragédie!
Neschopnost proti větru točit vedení balíku je ke vzteku.
No nic, jdeme na to, nechávám ujet Španěla, kterej na mě mluví anglicky cosi jako: GO GO GO... Odpovídám, že mám jinou práci a čekám na Adama, kterýmu jsme poodjeli.
Adam jde do háku a veze se za mnou z kopce při rychlosti kolem 58-65km/h.. Dovážím ho do depa s posunem v absolutním pořadí!
Depo s klídkem, v podstatě by byl čas i na svačinku a kafe. Ale jdeme na to. Adam mi uniká a já se snažím seběhnout manko!
Běh... Krása, rovina, jeden kopeček a tak nic nebrání tempíčku o kterém jsem si ani nedoufal, že bude možný! Držím si tempo na 3:50/km, doběhnu Adama z kopce a dávám povel:
Jdeme na to, ztráta minuta na Lukáše, teď to musí bolet...
Držím tempo ale už neslyším toho mého kluka ušatého :D .. Adam odpadl, ale i tak běží na poměry protivětru solidně...
Jdu si sám, tady už nic nevymyslím.
Stahuju Lukáše Hamatu a povzbuzuju ho. Lukáš nemá svůj den, prej vyhodil snídani někde podél trati. Takže dnešní souboj není úplně rovnocenej!
Do cíle navyšuju tempo, jen tak pro sebe, už není koho lovit... A poslední kilásek dávam za 3:45...
CELKOVĚ jsem 5. a v kategorii na 4. místě.
ZHODNOCENÍ sama sebe:
spokojenost, radost!
Na to jak aktuálně trénuji, si nemohu přát lepší výsledek! Depo sice bylo pomalý, ale nebyl záměr jít depo v super rychlosti - už jsem starší pán a musím si odfrknout!
Radost mám z cyklistiky, kde jsem zajel 7. místo ze všech a posunul se o 21 míst vpřed...
Další neskrytou radost mám z běhu, poslední dva měsíce jsem neběhal a i tak jsem měl 5. nejrychlejší běh závodu SPRINT s posunem tří míst v pořadí....
Jedeme dál! Za tejden závod MOSAZNÝ MŮŽ POVRLY - Ústí nad Labem, závod kde jsem začal s triatlonem před více jak 22 roky! To bude masíčko!
Pac a pusu, vidíme se na závodech!
Comments