Opět píši článek, který byl měl přiblížit můj osobní pohled na motivaci sportovce ale i nesportovce.
MOTIVACE, co to je?
Motivace je proces, hnací síla a pohnutka, která ovlivňuje chování a jednání lidí tak, aby dosáhli určitého cíle. Vše, co člověk dělá, dělá z nějakého důvodu, chce něčeho dosáhnout. A právě motivace zahrnuje psychologické příčiny, které lidem buďto brání něco udělat nebo naopak je podporují v daných činnostech.
Díky motivaci také lidé uspokojují své potřeby, a to biologické jako zajištění bezpečí nebo spánek, či sociální jako například potřebu vzdělání, začlenění se do společnosti a podobně.
V neposlední řadě, sportovci využívají motivaci jako jeden z hlavních procesů své přípravy.
Vnější motivace
Vnější motivace přichází z našeho okolí, nejčastěji od partnerů, rodiny, nebo například trenérů a podobně. Do typů vnější motivace lze zařadit různé odměny, příkazy, ale i tresty nebo následování vzorů a idolů.
Pozitivní motivace
Jako motivace pozitivní se označuje ta, která probíhá prostřednictvím něčeho, co je člověku příjemné a je založená na odměně – hmotné, například peněžní, ale i nehmotné, a to třeba pochvale nebo dobrém pocitu naplnění.
Negativní motivace
Negativní motivace je spojená především se strachem. Tento druh motivace nutí člověka konat například pod vlivem strachu ze ztráty něčeho, co má člověk rád. Patří zde i motivace související se samotným přežitím, například motivace, která nutí člověka vyhledávat bezpečí a podobně. Dále také motivace trenérem, která může a nemusí být nastavena formou přijatelné výhružky.
(zdroj Wikipedia, pro lepší vysvětlení. Zbytek textu už píši sám)
Za svou trenérskou, sedmiletou, kariéru využívám všechny výše uvedené formy motivace a snažím se předem rozdělovat to, na koho jakou uplatním!
Trenér by měl už v prvopočátku rozeznat, jakou motivaci použít na své svěřence. Jelikož každý ze svěřenců vyžaduje jak jiný přístup v tréninku, tak i v motivačním řízení!
NEJVÍCE ROZŠÍŘENÁ MOTIVACE:
nejen já, ale i spousta trenérů, se kterými spolupracuji se uchylují k pozitivní motivaci.
Tedy i za špatný výkon přichází pochvala a hledání příčin nedosaženého výsledného výkonu.
Přichází ale otázka, zda je tato taktika motivace vždy žádoucí. Trenér by měl posoudit sám tyto aspekty svého svěřence:
muž / žena / dítě
psychická odolnost jedince a jeho povaha
aktuální psychický stav svěřence - tedy období, ve kterém se svěřenec pohybuje
NEGATIVNÍ MOTIVACE:
zde stojí za úvahu, proč směřovat motivaci negačním směrem!
Sám jsem vyrostl ve sportovním prostředí, kde byl opravdu každý den kladen důraz na vysoký výkon a motivace se střídala. Prošel jsem si obdobím strachu ale i pozitivity.
MOTIVACE STRACHEM byla u mě nejúčinnější a fungovala jako správná energetická bomba! Trenér dobře odhadl, kdy má tzv. tlačit na pilu a pod formou jednoduchých výhružek mě vždy motivoval k maximálnímu výkonu!
U některých svých svěřenců nastavuji motivaci podobně, ale s menší mírou agresivity!
Začíná to již v tréninku, pokud sportovec nedodržuje tréninkový plán a nebo například nezapisuje ranní tepy, nepíše report z tréninkového dne a pod...
V tuto chvíli přicházím s mou jednoduchou větou:
Nespolupracuješ, ztrácím chuť tě trénovat a ty si uvědom, že netrénuješ kvůli mě, ale kvůli sobě!
Samozřejmě toto nemůže trenér nastavit při krátkodobé spolupráci, ale vesměs se jedná o delší propojení trenér vs sportovec.
POZITIVNÍ MOTIVACE:
především pochvaly za dobře odvedenou práci v tréninku nebo závodě samotném!
Zde ale také pozor na to, jak často chválíme a jsme superlativní!
Často se stává, že sportovec až nezdravě pozvedne své ego a to sebou nese i rychlý pád!
Příkladů by mohlo být na milion, stačí se podívat kolem sebe!
Přechválený sportovec velice často ztrácí motivaci do dalších výkonů, jelikož se domnívá, že je přeci nejlepší!
Ptáte se zda chválím, ano pochvaly se u mě dočká každý, ale všeho s mírou. Proto při vyhodnocení výkonů se můj svěřenec z 99% potkává s mírnou pochvalou ale také zhodnocením toho, co vidím špatně a kde je prostor pro zlepšení!
To samé ho čeká i po závodech, kdy primárně sleduji aktuální pořadí v závodě a až poté, jak se mu dařilo v jeho věkové kategorii!
Velikou nebezpečnou skupinou pro nastavení motivace jsou děti do věku 15ti let!
Zde si trenér musí opravdu hlídat formu nastavení. Může lehce dojít k znechucení a mladý sportovec tak může sport hodit za hlavu, což samozřejmě nechceme!
Proto k dětem i ve skupině přistupujeme jako k jednotlivci a dáváme mu najevo, že jej vnímáme jako osobnost!
zdravíme ho jménem
zajímáme se o to, co má rád mimo sport - rozšiřujeme si jako trenér povědomí o svěřenci
zajímáme se o aktuální dění ve škole - výsledky
všímáme si poklesu nálady a snažíme se s ním vyřešit situaci - nahrazujeme rodiče
NASTAVENÍ HLAVY ŘED ZÁVODEM:
Produktivní nastavení motivace před závody není snadné, ale je důležité naučit svěřence tzv. meditovat o svém výkonu:
koncentrace před každým tréninkem - představa jak například plavu hlavní motiv
před závody - představuji si celý průběh závodu
Jak na to?
být v teple na klidném místě
hudba - pouštění klidné hudby, která neruší a pouze doplňuje tok myšlenek
uvolnění - v leže nebo v sedě - v poloze příjemné člověku
se zavřenýma očima - přemítám průběh své aktivity
pravidelné dýchání - uklidňuje případný stres
délka může být různá
Nutno podotknout, že takováto technika vyžaduje čas učení, proto se musí také trénovat!
Po takovéto meditaci by měl být sportovec koncentrovaný a připravený podat co nejlepší výkon dle svých představ. Tedy se po koncentraci nesmí rozptylovat okolím.
FINÁLNÍ VÝKON:
díky motivaci a dodržení meditace - soustředění na výkon lze dosáhnout osobního maxima!
Sám jsem díky motivaci a meditaci dosáhl úspěchů na které jsem pyšný!
Finální výkon je tedy v poslední řadě vizitka sportovce, pokud není schopen dodržet:
být před startem co nejdéle v teple aby neztrácel energii
meditační cyklus soustředění se na výkon
nerozptylovat se před závodem nebo tréninkem.
V případě, že sportovec podá nižší výkon, než který vykazuje při tréninku, je nutné se jako trenér ptát a detailně se zabývat zhodnocením výkonu díky záznamu (graf, časy, apod.):
co jsi jedl před závodem
jak dlouho jsi spal/a
neprochladl/a jsi
nebolelo tě něco
a podobně
V konečném důsledku lze najít příčinu tzv. selhání a nastavení nové motivace k zlepšení psychického stavu svého svěřence!
PŘEMOTIVOVANÍ sportovci:
dnes a denně jich kolem sebe vidím veliké množství! Z jejich chování se vytrácí záhladní vlastnosti, které předpokládají úspěch:
skromnost
soustředěnost
větší uzavření do sebe sama
abnormálně velký chtíč po úspěchu nebo dosažení cíle
Sportovec je maximálně soustředěný na jeden jediný cíl, kterého z 70% nikdy nedosáhne a ze sportu vystupuje s maximální nechutí cokoliv dělat.
Proto svým svěřencům rád připomínám:
Jdeme zvítězit, ale hlavně si to jdeme užít!
Jde o to, že pokud se zaměříme pouze a jenom na jeden cíl, podřídíme mu absolutně vše a to jak ve svém soukromém životě, tak i ve svém okolí, připravujeme se o možnost odreagování a zbavení se stresu.
Stres totiž, chtě nechtě, významně zatěžuje kompletní pohybový aparát sportovce a tím pádem pak není sportovec schopen maximálního výkonu!
Závěr pro sportovce:
Bavte se sportem, stanovujte si cíle a naučte se odpočívat!
Závěr pro trenéry:
Buďte všímavý a nepodceňte míru tlaku na výkon! Komunikujte se svými svěřenci jako by to byla vaše rodina!
Jelikož i zde vidím ve svém okolí, že někteří trenéři vnímají své svěřence jako formu finančního příjmu a to rozhodně není dobře!
Comments