HERO DOLOMITES byl pro mě letos druhým ročníkem, poprvé (v roce 2022) jsem si střihnul plnou trať na 86km a tak jsem letos váhal, zda opět dám tuto dlouhou trať hlavního závodu.
Rozhodování ovlivnilo moje zaměstnání, tedy méně času pro trénink a další věci, které mě utvrdily v tom, že trať na 60km bude rozhodně stačit!
Ve čtvrtek před sobotním závodem balíme cajky, nakládáme káru a jedeme směr Val Gardena - Jarda, Petr, Kája, Honza, Jura a já! Pecková banda chlapíků, co si to jedou užít se mnou! Po cestě zaznamenáváme to, že Kája nezavře pusu a Honza se tím nenechává rozhazovat - kecaj spolu snad 90% celý cesty, neskutečný!
Po příjezdu na flek se ubytujeme v perfektním apartmánu, všem nám padá huba údivem, kde to budeme bydlet, cca 200m od registrace s výhledem na Parëi de Ciampac a další pěkný vrcholky, to chceš!
Čtvrtek je tedy cestovní den + den regenerace a pohody!
Pátek zahájíme s Honzou ranním během kolem baráku, i tak jsme na třech kilometrech nastoupali víc jak 200 metrů, ale zvolili jsme techniku běhu s názvem: volně, pomalu a kochačka! Házíme si sefíčko pro manželky a cejtíme se lehce teple, ale jsme v tom společně, takže se tím nenecháme úplně rozhodit!
Potom přišla na řadu snídaně, protažení a regenerace po dobu celého dopoledne! Nesměl chybět ani šlofík, to je jasný!
Po obědě jdeme s Honzou projet nohy na 15km, protože nemá cenu hrotit něco, co už nedoženeme a závod bude rozhodně bolet! Takže volně!
Večeříme v super restauraci a dávám dvě pizzy a nějaký to pifko abych to spláchnul! Na pokoji se dojídám a dopíjím se vodou abych dostatečně hydratoval! Osvědčená kombinace před závody.
SOBOTA, závodní den:
vstávám v 5:00, vařím snídaní: pět míchaných vajec na másle, bulka se šunkou a nálož sýra. Pak ulehám a relaxuju! Opět vsázím na jídlo, který mi v den závodu sedí.
Jsem staženej jako blázen, nohy lehce v tenzi, ale je to dle možností OK.
Chystáme se na start a kontroluju gely, nakopávače a vše co potřebuju mít u sebe při závodě.
Jedeme na start! U startovního koridoru lehce pošolíchám hnáty sprinty do kopce a jde se čekat na start!
Původní čas 8:30 se prodlužuje na skoro 9:00, což mi nevadí a po startu oceňuji delší rozestup mezi vlnami startujících... Na trati to není úplně jak na Václaváku.
TAKTIKA:
Padlo rozhodnutí, že pojedeme společně s Honzou, výkonnostně jsme na tom stejně a mě to přišlo jako nejlepší možný řešení mé aktuální NEformy!
Kopce na tepy, nevyndat se z úvodu a snažit se navyšovat výkon!
Navíc jsem tajně tušil, že by Honza mohl vyjet bednu, takže proč mu nebejt k ruce, že jo!
ZÁVOD:
Start ihned do kopce, tady vlastně jedeš buď do kopce, nebo z něj, ale i tak jsou místa kde se dá odpočinout!
První km jedeme asfalt, s dalšíma asi 500ti lidmi, takže není kam spěchat a dělat že máš jako formu, s klidem a užívat si fandění lidí po trati!
Přichází nájezd do terénu a pomalu začínám pracovat na tempu. Hlídám tepy a Honza se drží, nemluví a jen kontroluju jestli je za mnou! Veze se dobře a je mi v patách...
První kopec jedeme perfektně dle mého plánu, dokonce lépe než minulý rok a na vrcholu nejsem vyndanej jak nanuk na sluníčku. Dobrej pocit v nohou a záda držej. Honza nemluví, prej mu tepe celá hlava, takže si asi pěkně dával, ale uvisel!
Sjezd do Corvary pak jede skoro sám, chytli jsme dobrou skupinu lidí a valíme to dle možností, zbytečně neriskujeme a spíš regeneruju!
V Corvaře ujišťuju Honzu, že teď konečně začneme lehce makat, neustále předjíždíme lidi, na blátě nekloužeme a jízda je kontinuální, lehce řečeno pohodová! Honza neustále za mnou.
V podstatě se cejtim pořád dobře, což mě překvapuje!
V druhém kopci ale musím sesednou z kola a tlačit, ten krátkej výsek bych odnesl zbytečnou únavou a navíc pěšmo je to stejně rychlý! Honza šlape, je to nezmar!
Při sjezdu do Araby Honza ztrácí sedlo i s kusem teleskopický sedlovky, věc nevídaná vám povim... Řvu na něj:
Honzo, nesedej si, jinak si roztrhneš prdel! Ztratil si sedlo!
Honza zastavuje, já běžím pro sedlo a řvu na další závodníky ve sjezdu aby dávali bacha... Sedlo namontujeme a pokračujeme.
Až do Araby jedeme spolu, na občerstvení si dělám vlastní pití, protože to Italský je pro mě nepoživatelný! Honza dolejvá bidony a jdeme do skoro druhé půlky!
ZVRAT:
V Arabě, což je skoro polovina závodu mě chytnou první křeče jak do stehen, tak zad. Nohy bych přežil ale záda!
Týden před závodem jsem si je strhnul a tak jsem čekal že to přijde, musel jsem zvolnit a pak i zastavit, celkem dvakrát! Což rozhodně nebylo v plánu. Ale nedá se nic dělat, Honza pokračuje sám a já si říkám že to sjedu!
Když se mi záda pomalu rovnaj a bolest ustupuje, vidím Honzu asi 400m před sebou a vím, že je to hratelný!
Najíždíme na stoupání po asfaltu a stahuju co se dá, bohužel opět ty záda, zvolním a prdím na to, nějak to musím doklepat! Každopádně jsem se k Honzovi přiblížil nadohled, což bylo fajn!
Ve sjezdu z Passo Pordoi Joch trpím, záda mi berou dech, zastavuju, protahuju ale nevzdávám!
GRANDE FINALE:
Když se mi podaří rozhejbat záda, nasazuju, valím a už se nenechám zastavit! Honza v nedohlednu, počítám jak by na tom mohl bejt a usuzuju, že jede na bednu! Sakra, jo, pojede o bednu!
Posledních 10km jedu už podlahu, nohy v křečích nechávám trpět a mlátím do stehen abych to uvolnil, ale jedu, to je důležitý!
Záda bolej jako čert, už neexistuje zastavení nebo uvolnění, tohle je o hlavě a ta chce!
Honím se s Italem, co mi to nechce jen tak dát a nakonec mu ujíždím a riskuju ve sjezdu, kde rozhodně nejsem nejsilnější. Vyplatí se, Ital zpomaluje a já lovím další cyklisty!
CÍL:
Poslední kilometr zkouším dojet ještě dva lidi, ale jedeme všichni stejně rychle, už ani nevím kde mám nohy, ruce mrtvý ale tahám jak jen můžu, tohle je ta pravá cyklistika! V hlavě mi tepe, ramena a nohy pálej, křeče, o těch ani nemluvím!
Dojíždím spurtem!
V cíli je to 6. flek v kategorii a 22. místo celkově... Čas nad očekávání!
ZHODNOCENÍ VÝKONU:
Moje tréninkové dávky byly žalostné, ale na tu bídu to bylo fantastické, jsem spokojenej jak blecha! Na to, že jsem na kole seděl v průměru jen 60minut a to cca 3x v týdnu, je to pecka!
Pokud by nenastaly potíže se zády, je dost možné, že bych dojel na 3. místě, protože na víc nebylo!
Budu muset přijet znovu, mám tu nevyřízené účty sám se sebou!
Natavená psychika to dotáhla na vrchol, jel jsem pro vítězství a to se relativně dařilo.
JSEM SPOKOJENEJ!
CO JSEM MĚL S SEBOU:
6x gel inkospor ten jsem dával po každém kopci a na posledních 15km
2x guarana inkospor jsem pil na 25km a 40km
2x magnezium inkospor jsem tam poslal v Corvaře pod kopcem a v Arabě v kopci
1x Fibre Crunch inkospor před startem
3x pytlíček s Ionťákem Inkospor 1,5 odměrky na 500ml vody - zvýšená dávka než běžně
Vypil jsem 2,5L iontu a 0,5L vody na občerstvení
ÚPRAVA KOLA:
měnil jsem pouze převodník na velikost 30 z 34 a na další rok vyměním na 28 - pak se dá závod odjet více komfortně a člověk nemusí tahat jak bejk v určitejch pasážích do kopce, kde sklon dosahuje 25%!
PODĚKOVÁNÍ:
Díky sponzorům a partnerům za možnost využívat jejich produkty jak při tréninku, tak závodě!
KILPI - oblečení pro trénink a přípravu + sportovní doplňky
INKOSPOR - sportovní výživa
MONDRAKER - horské kolo
CYKLO MAKOŇ - servis kola
Dále a primárně děkuji rodině za podporu a sílu!
Děkuji mé ženě Barborce, že mi dovolila odjet a trpěla mou přípravu hlavně o víkendech! DĚKUJI!
CO BUDE DÁL:
Další závod bude tréninkový, triatlon HOPMAN na krátké sprint trati, kde bych rád vyjel nejrychlejší cyklistickou část dne! Uvidíme, zda se mi to povede, nohy na to jsou...
Tréninkově se tedy musím do 14 dnů překopat na triatlonistu, ale to dám!
Navíc mě čeká i finální příprava závodu ŠINDEL CUP! Po něm pak HERO MILADATLON, kde bych rád útočil na pódiový výsledek! Pokud si vše sedne jak má, budu spokojený!
Jedeme dál!
Kuba
Po dlouhé době zveřejňuji i svůj záznam výkonu!
Své hodnocení jsem si už udělal a vím co je špatně a kde je to naopak dobré! Tedy prostor pro zlepšení je opravdu velký!
DODATEK:
veliké zklamání závodního dne bylo vyhlášení!
Italové nevyhlašují věkovky a tak si Honza pro cenu musel do RACE OFFICE, smutné!
Navíc i Jindřiška Zemanová, 2. žena celkově v kategorii LICENCE a 1. žena ve své věkovce nejde na pódium!
Celé vyhlášení v taliánštině taky na atmšce plný cizinců nepřidá!
Smutné a všichni jsem lehce řečeno, nasraný!
#herodolomites #kilpi #inkospor #mondraker #cyklomakon #kilpikomeklub #italia #dolomites #valgardena #sport #cycling #mtb #race
Comments